Motoworld

R66 The Mother Road

05.12.2012

Při dnešní návštěvě Death Valley jsme jistě zažili jeden z letošních nejteplejších dnů. U Bad Water Basin (nejnižší místo na americkém kontinentě, 87 m pod hladinou moře) kolegové bikeři z Norska, Švýcarska a Čech zahodili na tomto místě stroje a skokem se přesunuli se schovat do milosrdnějšího stínu místního veřejného WC, kde bylo jen asi 44°C. O procházce po solném povrchu odmítali slyšet a jejich myšlenky se soustředili pouze na to, jak se co nejrychlejí dostat ven z této rozpálené pekelné brány. (Asi nikoliv náhodou se blízké místo jmenuje „Devils Golf Course“ tedy „Ďáblovo glofové hřiště“.)
Krásnou pouštní cestou cestou, která se mezitím zalila září zapadajícího slunce jsme za další asi dvě hodiny dojeli do Bakeru, kde jsme se ubytovali v klasickém americkém motelu „Wills Fargo“. Na večeři jsme zaskočili na Gyros do dnes již téměř kultovního občerstvení „Mad Greek“.

Naše pouť po zemi s hvězdami a pruhy po Route 66 začala před dvěma týdny v Chicago. Velkým obloukem jsme se v St. Louis se z Illinois přenesli na západ od Mississippi, provedli několik, pro návštěvníky R66 povinných, historických zastávek na místech která jsou udržována nadšenci s podporou jednotlivých států unie a příznivci R66 a také místy, do kterých se již výrazně zakousl zub času  a lze jen odhadovat jejich původní podobu.


Z Missouri přes cípek Kansasu nás Route 66 nás dále vedla do Oklahomy a více na západ do Amarillo Texas, do kultovního místa všech milovníků pořádných steaků. Protože v Texasu je všechno větší, tak podle toho vypadají i steaky. Dámské velikosti začínají na 300g, normální velikost je 500 – 700g. Odvážlivci se mohou pustit do kusu masa, který má cca. 2kg. Pokud jej do hodiny spořádají i se servírovanou oblohou, jejich útrata jde na účet podniku a mohou se zapsat do místní knihy rekordů. Také jsme prohodili několik slov se seržantem Davisem, který jako policista dohlíží na dodržování pravidel ze sedla motocyklu už 33 let. Říkal, že se do důchodu zatím nechystá, ačkoliv po 30ti letech u policie má nárok. Práce ho pořád baví a navíc každý rok pro svou práci dostává od státu Texas nejnovějšího Harleye, na kterém ročně najezdí okolo 20ti tisíc mil.

Z Texasu nás R66 vedla přes nezpevněný kousek do Nového Mexica, dále okolo indiánského Pecos Puebla a po Santa Fé Trail do Santa Fé. Po prohlídce historické části Santa Fé R66 jsme pokračovali přes Albaquerque. K večeru nás R66 zavedla do Gallup, který je jednou z bran do Canyon Country (země kaňonů). Mezi další zastávky patřili Four Corners, úžasná Monument Valley, gigantický Grand Canyon a jako bonus nádherná cesta okolo Sedony parkem Red Rock, jižně od brány Velkého Kaňonu, arizonského městečka Williams, kde se jistě museli inspirovat tvůrci filmu „Cars“ pro vytvoření městečka „Kardanová Lhota“.

Z Williams přes Seligman nás R66 vedla do Kingman, kde jsme uhnuli, abychom se na dva dny zastavili v hlavním městě zábavy celého světa – Las Vegas, Nevada. Slunce už zapadalo a tak město nás z dálky několika desítek mil vítalo světly, které v noci osvětlují téměř celé pouštní údolí. Vegas nikdy nezklame. Po Las Vegas Boulevard proudí davy lidí tam i zpět, na smysly odevšad útočí blikající reklamy a lidé rozdávající informace o tom, kde se co děje a že máte navštívit právě jejich podnik, protože zábava u nich je zaručeně nejlepší. Všudypřítomní „One Arm Banditos“ - jednorucí bandité – lákají ze všech koutů, dokonce i v supermarketu nám nedali pokoj.

Od cíle v Los Angeles nás nyní dělí vzdušnou čarou cca. 300 mil, rozdělené na 3 velmi volné etapy. Proti obvyklé porcičce 300-350 mil denně v poměrně vysokém tempu nás teď čekaji zhruba 150 mílové flákačky.  Z naší „odbočky“ do Vegas a Údolí smrti, kdy jsme šestašedesátce byli na pár dní opět nevěrní, se musíme vrátit do Kingman, kde jsme ji opustili. Čeká nás Oatman s mulami, místo, které je mnohými považováno za nejkrásnější úsek R66, dále přes Mohawskou poušť do Victorville a závěrečná etapa k milníku u Pacifiku. Cestu ze středozápadu na západ Spojených Států po R66 pak zakončíme dvoudenní prohlídkou města andělů a projížďkou po pobřeží do Santa Barbary.


Nás dva pak ještě čeká 2.500 mil na východ přes Arizonu, New Mexico, Texas, Louisianu, Arkansas a Alabamu do Atlanty, kde se nakrátko rozloučíme s našimi Venturami, abychom je za několik měsíců opět osedlali a pod pneumatikami nechali další tisice mil. Tentokrát na východním pobřeží.


11.09.2020

obrázek


BIKETOBERFEST - leták

 

 

 

 

 

ULTIMATIVNÍ BIKING 2019 - Made in USA

Ani přesně nevím, kdy vznikl ten nápad, vydat se na velké americké dobrodružství v sedlech.
Je pravda, že bilaterálně jsme o velkém US tripu hovořili již několik let, ale stále se nevědělo, kdy. Až najednou na setkání Chapter GE-C na začátku roku padlo rozhodnutí. Navrhl jsem období, které se jmenuje „Indian summer“. Je to déle trvající suché, slunečné, teplé a málo větrné počasí na konci podzimu, na severoamerickém kontinentu. Babí léto na rozdíl od Indiánského, nastává na konci léta a na evropském kontinentu. Tato dvě označení nejsou tedy synonyma, jak se často plete. V období Indian summer jsem byl v US již mnohokrát, a mám toto krásné roční období dobře vyzkoušeno, a moc rád. Konečný termín byl na první schůzce v únoru dohodnut na dobu od 19. září do 20. října, 32 plných amerických dnů. A tak se začal naplňovat náš „American dream“, americký sen každého motorkáře. ..... POKRAČOVÁNÍ ZDE

Více »

soubor Příloha ke stažení


roline               

© motoworld.cz | vyrobilo SMWORKS - digital agency